čeština
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Slovaque [modifier]
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier |
|---|---|
| Nominatif | čeština |
| Génitif | češtiny |
| Datif | češtine |
| Accusatif | češtinu |
| Locatif | češtine |
| Instrumental | češtinou |
čeština /ˈt͡ʃɛʃ.cɪ.na/ féminin
Tchèque [modifier]
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | čeština | češtiny |
| Vocatif | češtino | češtiny |
| Accusatif | češtinu | češtiny |
| Génitif | češtiny | češtin |
| Locatif | češtině | češtinách |
| Datif | češtině | češtinám |
| Instrumental | češtinou | češtinami |
čeština /ˈt͡ʃɛʃ.cɪ.na/ féminin
- Tchèque, langue tchèque.
- Čeština je západoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný se slovenštinou, poté polštinou a lužickou srbštinou.
- Le tchèque est une langue slave occidentale, proche du slovaque, puis du polonais et du sorabe.
- Spisovná čeština se od hovorové velmi liší, a snad proto jí skoro nikdo nemluví.
- Le tchèque écrit diffère de beaucoup de l'oral, presque personne ne le parle.
- Čeština je západoslovanský jazyk, nejvíce příbuzný se slovenštinou, poté polštinou a lužickou srbštinou.
Hyponymes
- spisovná čeština : tchèque écrit, littéraire
- obecná čeština : tchèque oral, commun, vernaculaire, courant
Prononciation
- : écouter « čeština »
Voir aussi
- čeština sur Wikipédia (en tchèque)
