český

Voir aussi ces mots : Češky, česky

Slovaque

Étymologie

Mot composé de Čech et -ský.

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	český		české	česká
	Génitif	českého			českej
	Datif	českému			českej
	Accusatif	českého	český	české	českú
	Locatif	českom			českej
	Instrumental	českým			českou
Pluriel	Nominatif	českí	české
	Génitif	českých
	Datif	českým
	Accusatif	českých	české
	Locatif	českých
	Instrumental	českými

český /t͡ʃɛskiː.sk/

1. Tchèque (relatif aux Tchèques, à leur pays ou à leur langue).
   • Česká republika.

     République tchèque.

Dérivés

• česky, à la manière tchèque

Tchèque

Étymologie

Mot composé de Čech et -ský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	český		česká	české
	vocatif	český		česká	české
	accusatif	českého	český	českou	české
	génitif	českého		české	českého
	locatif	českém		české	českém
	datif	českému		české	českému
	instrumental	českým		českou	českým
pluriel	nominatif	čeští	české		česká
	vocatif	čeští	české		česká
	accusatif	české			česká
	génitif	českých
	locatif	českých
	datif	českým
	instrumental	českými

český /t͡ʃɛskiː/

1. Tchèque.
   1. Relatif aux Tchèques (Čech).
      • Česká národnost.

        Nationalité tchèque.

   2. Relatif à la Tchéquie (Česko).
      • Česká republika.

        République tchèque.

   3. Relatif à la Bohême (Čechy, par opposition à moravský, « morave »).
      • V roce 1991 se dříve jednotná česká národnost, podle závěrů Českého statistického úřadu do určité míry uměle v důsledku medializace moravské národnostní problematiky, rozložila na českou, moravskou a slezskou.
   4. Relatif au tchèque (čeština).
      • Český pravopis.

        L’orthographe tchèque.

Dérivés

• česky, à la manière tchèque