čistý

Slovaque

Étymologie

Du vieux slave чистъ, čistŭ → voir čistý.

Adjectif

Nombre	Cas	Masculin		Neutre	Féminin
		Animé	Inanimé
Singulier	Nominatif	čistý		čisté	čistá
	Génitif	čistého			čistej
	Datif	čistému			čistej
	Accusatif	čistého	čistý	čisté	čistú
	Locatif	čistom			čistej
	Instrumental	čistým			čistou
Pluriel	Nominatif	čistí	čisté
	Génitif	čistých
	Datif	čistým
	Accusatif	čistých	čisté
	Locatif	čistých
	Instrumental	čistými

čistý /ˈt͡ʃɪs.tiː/ (comparatif : čistejší, superlatif : najčistejší)

1. Propre, pur.

Antonymes

• špinavý

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave чистъ, čistŭ qui donne le slovaque čistý, le polonais czysty, le russe чистый, le slovène čist, le serbe et bulgare чист. Plus avant, il est apparenté au latin scindo, avec —peut-être— la même métaphore (« battre le linge » > « laver ») qui, en latin, est dans puto.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	čistý		čistá	čisté
	vocatif	čistý		čistá	čisté
	accusatif	čistého	čistý	čistou	čisté
	génitif	čistého		čisté	čistého
	locatif	čistém		čisté	čistém
	datif	čistému		čisté	čistému
	instrumental	čistým		čistou	čistým
pluriel	nominatif	čistí	čisté		čistá
	vocatif	čistí	čisté		čistá
	accusatif	čisté			čistá
	génitif	čistých
	locatif	čistých
	datif	čistým
	instrumental	čistými

čistý /ˈt͡ʃɪs.tiː/ (comparatif : čistější, čistší, superlatif : nejčistější, nejčistší)

1. Propre, sans tache.
   • čistý vzduch, air pur.
   • mít čisté svědomí, avoir la conscience tranquille (ne pas avoir fait de faute).
   • Psí útulek s čistým prostředím.
2. Pur, en parlant des sciences, du savoir.
   • čistá matematika.
   • Roku 1781 Kant vydává v Rize své stěžejní dílo, Kritiku čistého rozumu.
3. (Finance) Net.
   • čistá mzda.

     salaire net.

Antonymes

• špinavý
• aplikovaný (science, art)

Dérivés

• čistka, purge
• čistit, nettoyer
• čistokrevný, de sang pur, pur-sang
• čistota, propreté
• čistotný, propret

Prononciation

•  : écouter « čistý »

Références

• Ústav pro jazyk český (čistý)