čtenář

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Aller à : Navigation, rechercher

Tchèque[modifier]

Origine et histoire de « čtenář » Étymologie

De čtený, participe passif de číst (lire) avec le suffixe -ář.

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif čtenář čtenáří
Vocatif čtenáři čtenáři
Accusatif čtenáře čtenáře
Génitif čtenáře čtenářů
Locatif čtenáři čtenářích
Datif čtenáři čtenářům
Instrumental čtenářem čtenáři

čtenář /Prononciation ?/ masculin

  1. Lecteur.
    • Autor fejetonu se většinou soustředí na jeden fakt, využívá sarkasmu, fejeton by měl být gradován do pointy a obsahovat nové, nečekané pohledy na věc a vést čtenáře k zamyšlení nad tématem.
Récupérée de « http://fr.wiktionary.org/w/index.php?title=čtenář&oldid=13187462 »