řád

Voir aussi : RaD, Rad, rad, rád, råd, řad, raď, řaď

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave рѩдъ, rędъ qui donne rząd en polonais, ряд, rjad en russe, riad en slovaque, ред en bulgare, red en slovène et serbo-croate ; plus avant, du protoslave *red que certains linguistes rapprochent du latin ordo.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	řád	řády
Vocatif	řáde	řády
Accusatif	řád	řády
Génitif	řádu	řádů
Locatif	řádu	řádech
Datif	řádu	řádům
Instrumental	řádem	řády

řád /r̝aːt/ masculin

1. Ordre, état de ce qui est ordonné, rangé.
   • Ve všem, co dělal, měl přísný řád.
2. Toute chose qui présente une régularité, règlement.
   • školní řád, jízdní řád.
3. Ordre chevaleresque, militaire.
   • Za svůj hrdinský výkon obdržel od královny rytířský řád.
4. Ordre religieux.
   • Ačkoli nebyl přesvědčeným křesťanem, vstoupil do františkánského řádu, aby se vyhnul světské moci krále.
5. Ordre biologique.
   • Pes patří z biologického hlediska do řádu šelem.
6. (Mathématiques) Ordre, ratio.
   • Vzdálenost Slunci nejbližší a nejvzdálenější planety sluneční soustavy se pohybuje v řádu desítek astronomických jednotek.

Synonymes

ordre, état de ce qui est rangé

• pořádek

Antonymes

• neřád

Dérivés

• pořád, toujours
• pořad, programme, ordre du jour
• pořadač, classeur
• pořádající
• pořádat, organiser
  • uspořádat
  • vypořádat
• pořadatel, organisateur
• pořádek, ordre
• pořadí, ordre successif
• pořadový, d’ordre
• řada, rangée
• řádek, rang
  • řádkování
• řádit
  • seřadit
  • zařadit
  • vyřadit
  • přiřadit
  • podřadit
  • nadřadit
• řádný, régulier
  • mimořádný, extraordinaire
• řazení
• úřad, administration, bureau

Vocabulaire apparenté par le sens

• (Classification taxonomique) čeleď < řád < třída

Prononciation

• tchèque : écouter « řád [r̝aːt] »