řeka

Voir aussi : reka, ręka, rěka, rekă

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave рѣка, rjeka, apparenté à roj.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	řeka	řeky
Vocatif	řeko	řeky
Accusatif	řeku	řeky
Génitif	řeky	řek
Locatif	řece	řekách
Datif	řece	řekám
Instrumental	řekou	řekami

řeka féminin

1. Fleuve, rivière.
   • Ve srovnání s potokem má obvykle řeka větší průtok, délku nebo rozlohu povodí.
2. (Typographie) Rue.
   • Při korekturách jsme si nevšimli té řeky na straně pět.

Apparentés étymologiques

• říční, fluvial
• řečiště, lit de rivière
• říčka, ru
• roj, courant, essaim
• zdroj, source

Prononciation

• tchèque : écouter « řeka [r̝ɛ.ka] »

Voir aussi

• řeka sur Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český (řeka)