břeh
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
- Du vieux slave брѣгъ, brěgǔ qui a donné brzeg en polonais, берег en russe, issu de l'indo-européen commun *bhergh- (« hauteur ») dont est issu Berg en allemand et peut-être berge en français.
Nom commun [modifier le wikicode]
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | břeh | břehy |
| Génitif | břehu | břehů |
| Datif | břehu | břehům |
| Accusatif | břeh | břehy |
| Vocatif | břehu | břehy |
| Locatif | břehu | březích |
| Instrumental | břehem | břehy |
břeh \br̝ɛx\ masculin inanimé
- Bord, rive, côte.
- Od břehu k břehu širým Atlantikem
myšlenky vezu na své palubě;
jsou stěhovavé, jak už jejich zvykem.
Jak zvykem, loď má čelí záhubě. — (Viktor Dyk, Devátá vlna)
- Od břehu k břehu širým Atlantikem
Apparentés étymologiques[modifier le wikicode]
Prononciation[modifier le wikicode]
- tchèque : écouter « břeh [br̝ɛx] »
Anagrammes[modifier le wikicode]
Références[modifier le wikicode]
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage