brnět

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Apparenté à břinkat (« cliqueter »), brnkat (« faire résonner, pincer des corder »), brnknout (« faire sonner, passer un coup de fil ») ; d’une onomatopée.

Verbe [modifier le wikicode]

brnět \Prononciation ?\ imperfectif (voir la conjugaison)

  1. Bourdonner.
    • V očích mě pálilo, ve spáncích brnělo, ale držel jsem dolní ret pevně mezi zuby. — (Karel Matěj Čapek-Chod, Ševcem!)
      …mes tempes bourdonnaient, mais…
  2. Fourmiller, démanger.
    • Helenka vstala […]. Byla celá jako schroumena, levá ruka ji bolela, do levé šlapky, když na ni stoupla, jakoby jehličky vrážel… hvízdla bolestí […]. Brněla ji celá polovička těla. — (Vilém Mrštík, Pohádka máje)
      …La moitié de son corps la démangeait.

Dérivés[modifier le wikicode]

Références[modifier le wikicode]