dělnický

Tchèque

Étymologie

De dělník (« ouvrier ») avec le suffixe -cký.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	dělnický		dělnická	dělnické
	vocatif	dělnický		dělnická	dělnické
	accusatif	dělnického	dělnický	dělnickou	dělnické
	génitif	dělnického		dělnické	dělnického
	locatif	dělnickém		dělnické	dělnickém
	datif	dělnickému		dělnické	dělnickému
	instrumental	dělnickým		dělnickou	dělnickým
pluriel	nominatif	dělničtí	dělnické		dělnická
	vocatif	dělničtí	dělnické		dělnická
	accusatif	dělnické			dělnická
	génitif	dělnických
	locatif	dělnických
	datif	dělnickým
	instrumental	dělnickými

dělnický /Prononciation ?/

1. Ouvrier.
   • dělnická třída.

     classe ouvrière.

   • Proklamovaným cílem marxismu bylo zlepšení postavení dělnické třídy.

     Le but affiché par le marxisme était d'améliorer le sort de la classe ouvrière.