dění

Voir aussi : Deni, deni, déni

Tchèque

Étymologie

De dít (« avoir lieu ») avec le suffixe -ení.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	dění	dění
Accusatif	dění	dění
Génitif	dění	dění
Locatif	dění	děních
Datif	dění	děním
Instrumental	děním	děními

dění /Prononciation ?/ neutre

1. Événement, processus.
   • Historie je dění, které proběhlo v minulosti.

     L'histoire est un événement qui s'est déroulé dans le passé.