hrubý

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave грѫбъ, grǫbŭ.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	hrubý		hrubá	hrubé
	vocatif	hrubý		hrubá	hrubé
	accusatif	hrubého	hrubý	hrubou	hrubé
	génitif	hrubého		hrubé	hrubého
	locatif	hrubém		hrubé	hrubém
	datif	hrubému		hrubé	hrubému
	instrumental	hrubým		hrubou	hrubým
pluriel	nominatif	hrubí	hrubé		hrubá
	vocatif	hrubí	hrubé		hrubá
	accusatif	hrubé			hrubá
	génitif	hrubých
	locatif	hrubých
	datif	hrubým
	instrumental	hrubými

hrubý \ɦrʊbiː\ (comparatif : hrubější, hrubší, superlatif : nejhrubější, nejhrubší)

1. Gros, brut.
   • hrubá mzda.

     salaire brut.

   • Hrubá stavba.

     gros œuvre.

2. Épais, grossier, rude.
   • hrubý člověk.
3. Grossier, impoli.
   • Velice nás mrzí, když jsou zakaznicí hrubí na prodavačky a vytýkají jim, že naše zboží je předražené.

Antonymes

• hladký (« lisse »)
• jemný (« fin »)
• přesný (« exact »)

Dérivés

• hrubě (« grossièrement »)
• hrubec (« brute, rustaud »)
• hrubka (« bourde, faute grossière »)
• hrubost (« grossièreté »)

Prononciation

• tchèque : écouter « hrubý [ɦrʊbiː] »

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage