knihař

Tchèque

Étymologie

Dérivé de kniha (« livre »), avec le suffixe -ař.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	knihař	knihaři
Génitif	knihaře	knihařů
Datif	knihaři	knihařům
Accusatif	knihaře	knihaře
Vocatif	knihaři	knihaři
Locatif	knihaři	knihařích
Instrumental	knihařem	knihaři

knihař \Prononciation ?\ masculin animé (pour une femme, on dit : knihařka)

1. Relieur, personne qui fabrique les livres.
   • Knihař kladivem zkulatí vazbu.

Dérivés

• knihařina

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage