koryto

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave koryto qui donne le serbo-croate korito, le polonais et slovaque koryto, le russe корыто → voir ko-, rýt et -o, русло en russe.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	koryto	koryta
Vocatif	koryto	koryta
Accusatif	koryto	koryta
Génitif	koryta	koryt
Locatif	korytě ou korytu	korytech
Datif	korytu	korytům
Instrumental	korytem	koryty

Říční koryto řeky Bystřice.

ovce jedouce z koryta.

koryto /Prononciation ?/ neutre

1. Lit d'un cours d’eau.
   • Říční koryto.

     lit de rivière.

   • U hranic definovaných tokem vody výrazy „tok“ nebo „koryto“ užité v popisech této smlouvy znamenají: jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryta. — (version tchèque du Traité de Versailles, 1921)
2. Auge.
   • dát žrádlo do koryta.

     verser la nourriture dans l'auge.

Synonymes

• řečiště

Voir aussi

• břeh
• koryto sur Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český (koryto)