kronika

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Aller à : Navigation, rechercher

Sommaire

Ido [modifier]

Origine et histoire de « kronika » Étymologie

Du grec ancien χρονικός, chronikos (« temporel »).

Adjectif

kronika /krɔ.ˈni.ka/

  1. Chronique.
  2. Invétéré.

Tchèque [modifier]

Origine et histoire de « kronika » Étymologie

Du latin chronica dérivé du grec ancien χρονικός, chronikos (« temporel »).

Nom commun

Cas Singulier Pluriel
Nominatif kronika kroniky
Vocatif kroniko kroniky
Accusatif kroniku kroniky
Génitif kroniky kronik
Locatif kronice kronikách
Datif kronice kronikám
Instrumental kronikou kronikami

kronika /Prononciation ?/ féminin

  1. (Littérature) Chronique.
    • Mezi významné kroniky českého středověku patří Kosmova kronika.

Synonymes

Dérivés