lehký

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave льгъкъ, liguku.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	lehký		lehká	lehké
	vocatif	lehký		lehká	lehké
	accusatif	lehkého	lehký	lehkou	lehké
	génitif	lehkého		lehké	lehkého
	locatif	lehkém		lehké	lehkém
	datif	lehkému		lehké	lehkému
	instrumental	lehkým		lehkou	lehkým
pluriel	nominatif	lehcí	lehké		lehká
	vocatif	lehcí	lehké		lehká
	accusatif	lehké			lehká
	génitif	lehkých
	locatif	lehkých
	datif	lehkým
	instrumental	lehkými

lehký /lɛxkiː/ (comparatif : lehčí, superlatif : nejlehčí)

1. Léger.
   • Lehký jako peříčko.

     léger comme une plume.

   1. Léger, facile à digérer.
2. Facile.
   • lehká holka.

     fille facile, putain.

Synonymes

• jednoduchý, snadný (facile)

Antonymes

• těžký (lourd, difficile)
• obtížný (difficile)

Dérivés

• lehce, lehko, légèrement, facilement
• lehkost, légèreté
• lehkomyslný
  • lehkomyslnost
• lehounký, très léger
• nadlehčovat, nadlehčit
  • nadlehčující
  • nadlehčení
• polehčující
• ulehčovat, ulehčit
  • ulehčující
  • ulehčení
• zlehčovat, zlehčit
  • zlehčující
  • zlehčení

Apparentés étymologiques

• lze

Prononciation

•  : écouter « lehký »

Références

• Ústav pro jazyk český (lehký)
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie