mrtvý

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave *mrьtvъ, « mort », correspondant, pour le sens et la construction, au latin mortuus.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	mrtvý		mrtvá	mrtvé
	vocatif	mrtvý		mrtvá	mrtvé
	accusatif	mrtvého	mrtvý	mrtvou	mrtvé
	génitif	mrtvého		mrtvé	mrtvého
	locatif	mrtvém		mrtvé	mrtvém
	datif	mrtvému		mrtvé	mrtvému
	instrumental	mrtvým		mrtvou	mrtvým
pluriel	nominatif	mrtví	mrtvé		mrtvá
	vocatif	mrtví	mrtvé		mrtvá
	accusatif	mrtvé			mrtvá
	génitif	mrtvých
	locatif	mrtvých
	datif	mrtvým
	instrumental	mrtvými

mrtvý /mrtviː/

1. Mort.
   • Bojiště bylo poseto mrtvými vojáky.

     Le champ de bataille était recouvert de soldats morts.

Synonymes

• zemřelý, zesnulý, zdechlý, chcíplý
• (být) na pravdě boží, être à la droite de Dieu

Expressions

• mrtvý bod, point mort

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	mrtvý	mrtví
Vocatif	mrtvý	mrtví
Accusatif	mrtvého	mrtvé
Génitif	mrtvého	mrtvých
Locatif	mrtvém	mrtvých
Datif	mrtvému	mrtvým
Instrumental	mrtvým	mrtvými

mrtvý /Prononciation ?/ masculin animé

1. (Par substantivation) Un mort.
   • Na bojišti ležel jeden mrtvý vedle druhého.

     Sur le champ de bataille, les morts étaient étendus côte à côte.

Apparentés étymologiques

• mrtvola, cadavre
• smrt, la mort
• umrtvit

Prononciation

• tchèque :  écouter « mrtvý [mrtviː] »