nářečí

Tchèque

Étymologie

Du russe наречие, naréčije → voir na-, řeč et -í.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	nářečí	nářečí
Accusatif	nářečí	nářečí
Génitif	nářečí	nářečí
Locatif	nářečí	nářečích
Datif	nářečí	nářečím
Instrumental	nářečím	nářečími

nářečí /naːr̝ɛtʃiː/ neutre

1. Dialecte, patois.
   • Nářečí češtiny jsou mluvené formy českého jazyka : hanácká čeština, česká čeština, východomoravská čeština a slezština.

Synonymes

• dialekt

Dérivés

• nářeční
• nářečový

Voir aussi

• nářečí sur Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie