náčelník

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Du polonais naczelnik (« chef, celui qui est à la tête, au front »)[1] apparenté à čelo (« front »), au slovène čelnik (« fronteau »).

Nom commun 1 [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníci
Génitif náčelníka náčelní
Datif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelníkům
Accusatif náčelníka náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníci
Locatif náčelníku
ou náčelníkovi
náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin animé (pour une femme, on peut dire : náčelní, náčelnice)

  1. (Ethnologie) Chef tribal.
    • Indiánský náčelník.
      Chef indien.
  2. (Militaire) Chef, général en chef.
    • Náčelník generálního štábu.
      Général en chef de l’état-major.

Synonymes[modifier le wikicode]

Nom commun 2[modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif náčelník náčelníky
Génitif náčelníku náčelní
Datif náčelníku náčelníkům
Accusatif náčelník náčelníky
Vocatif náčelníku náčelníky
Locatif náčelníku náčelnících
Instrumental náčelníkem náčelníky

náčelník \naːt͡ʃɛlɲiːk\ masculin inanimé

  1. (Habillement) Serre-tête, bandeau frontal, diadème.

Synonymes[modifier le wikicode]

Voir aussi[modifier le wikicode]

  • náčelník sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références[modifier le wikicode]

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001