ohnivý

Tchèque

Étymologie

De oheň (« feu ») avec le suffixe -ivý.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	ohnivý		ohnivá	ohnivé
	vocatif	ohnivý		ohnivá	ohnivé
	accusatif	ohnivého	ohnivý	ohnivou	ohnivé
	génitif	ohnivého		ohnivé	ohnivého
	locatif	ohnivém		ohnivé	ohnivém
	datif	ohnivému		ohnivé	ohnivému
	instrumental	ohnivým		ohnivou	ohnivým
pluriel	nominatif	ohniví	ohnivé		ohnivá
	vocatif	ohniví	ohnivé		ohnivá
	accusatif	ohnivé			ohnivá
	génitif	ohnivých
	locatif	ohnivých
	datif	ohnivým
	instrumental	ohnivými

ohnivý \ˈoɦɲɪviː\ (comparatif : ohnivější, superlatif : nejohnivější)

1. Enflammé, igné, de feu.
   • ohnivý jazyk.

     langue de feu (qui descend sur les apôtres).

   • Příběh o ohnivém ptáku inspiroval literáty, jakým byl například Pjotr Pavlovič Jeršov se svým dílem Koník Hrbáček. Skladatel Igor Fjodorovič Stravinskij již brzo po napsání sklidil úspěch s velkolepým baletem Pták Ohnivák. — (Wikipedie, Pták Ohnivák)

     L’histoire de l'Oiseau de feu a inspiré des écrivains comme, etc.

2. (Sens figuré) Enflammé, fougueux, véhément.
   • Snoubí se v ní procítění hudby a textu, ohnivý temperament, potpourriová lehkost koloratur, brilantní témbr.

Synonymes

• planoucí, enflammé

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage