omyl
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
Nom commun [modifier le wikicode]
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | omyl | omyly |
Génitif | omylu | omylů |
Datif | omylu | omylům |
Accusatif | omyl | omyly |
Vocatif | omyle | omyly |
Locatif | omylu | omylech |
Instrumental | omylem | omyly |
omyl \ɔmɪl\ masculin inanimé
- Erreur.
- Zároveň ho pobízí Kristova láska, aby laskavě, rozvážně a trpělivě jednal s lidmi žijícími v omylu nebo v neznalosti víry. — (Dignitatis humanae)
Synonymes[modifier le wikicode]
Dérivés[modifier le wikicode]
- omylný (faillible)
- neomylný (infaillible)
- neomylnost (infaillibilité)
- omylnost (faillibilité)
- neomylný (infaillible)
Forme de verbe [modifier le wikicode]
Masculin | Féminin | Neutre | ||
---|---|---|---|---|
animé | inanimé | |||
Singulier | omyl | omyl | omyla | omylo |
Pluriel | omyli | omyly | omyly | omyla |
omyl \ɔmɪl\
- Participe passé de omýt.
Anagrammes[modifier le wikicode]
Références[modifier le wikicode]
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage