orgán
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
 Voir aussi : Organ, organ, òrgan |
Sommaire |
[modifier] Tchèque
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | orgán | orgány |
| Vocatif | orgáne | orgány |
| Accusatif | orgán | orgány |
| Génitif | orgánu | orgánů |
| Locatif | orgánu | orgánech |
| Datif | orgánu | orgánům |
| Instrumental | orgánem | orgány |
orgán /ɔrgaːn/ masculin
- (Anatomie) Organe.
- orgány dutiny břišní.
- Ellipse de pohlavní orgán → voir pohlavní, sexe, synonyme : přirození.
- (Politique) Organe.
- Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. — (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky. Hlava první, čl. 2, odst. 1. Sbírka zákonů 1993, částka 1. s. 7.)
Dérivés
Apparentés étymologiques
- organický, organicky, organizmus
- organizovat, organizátor, organizátorka
- organizovaný, organizovanost, organizovaně
- organizovatelnost, organizovatelný
- organizace, organizační, organizačně
Voir aussi
- orgán sur Wikipédia (en tchèque)
