pravdomluvný

Tchèque

Étymologie

Équivalent du latin veridicus mais sur une autre base sémantique qui est pravda (« vérité ») et mluvný (« disert, disant »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	pravdomluvný		pravdomluvná	pravdomluvné
	vocatif	pravdomluvný		pravdomluvná	pravdomluvné
	accusatif	pravdomluvného	pravdomluvný	pravdomluvnou	pravdomluvné
	génitif	pravdomluvného		pravdomluvné	pravdomluvného
	locatif	pravdomluvném		pravdomluvné	pravdomluvném
	datif	pravdomluvnému		pravdomluvné	pravdomluvnému
	instrumental	pravdomluvným		pravdomluvnou	pravdomluvným
pluriel	nominatif	pravdomluvní	pravdomluvné		pravdomluvná
	vocatif	pravdomluvní	pravdomluvné		pravdomluvná
	accusatif	pravdomluvné			pravdomluvná
	génitif	pravdomluvných
	locatif	pravdomluvných
	datif	pravdomluvným
	instrumental	pravdomluvnými

pravdomluvný /Prononciation ?/ (comparatif : pravdomluvnější, superlatif : nejpravdomluvnější)

1. Véridique, qui dit la vérité.
   • nejpříjemnější a nejpravdomluvnější osoba v celém městě.

      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Dérivés

• pravdomluvnost

Prononciation

•  : écouter « pravdomluvný »

Références

• Ústav pro jazyk český (pravdomluvný)