soběstačný

Tchèque

Étymologie

 composé de sobě, stačit et -ný « qui se suffit à soi-même ».

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	soběstačný		soběstačná	soběstačné
	vocatif	soběstačný		soběstačná	soběstačné
	accusatif	soběstačného	soběstačný	soběstačnou	soběstačné
	génitif	soběstačného		soběstačné	soběstačného
	locatif	soběstačném		soběstačné	soběstačném
	datif	soběstačnému		soběstačné	soběstačnému
	instrumental	soběstačným		soběstačnou	soběstačným
pluriel	nominatif	soběstační	soběstačné		soběstačná
	vocatif	soběstační	soběstačné		soběstačná
	accusatif	soběstačné			soběstačná
	génitif	soběstačných
	locatif	soběstačných
	datif	soběstačným
	instrumental	soběstačnými

soběstačný \ˈsobjɛstat͡ʃniː\ masculin

1. Autosuffisant.
   • Izrael dováží značné množství obilí, ale u ostatních zemědělských produktů je do značné míry soběstačný.

     Israël importe des quantités importantes de blé mais, pour les autres produits agricole, il est autosuffisant.

Dérivés

• soběstačnost, autosuffisance