společník
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | společník | společníci ou společníkové |
| Vocatif | společníku | společníci ou společníkové |
| Accusatif | společníka | společníky |
| Génitif | společníka | společníků |
| Locatif | společníkovi ou společníku |
společnících |
| Datif | společníkovi ou společníku |
společníkům |
| Instrumental | společníkem | společníky |
společník /Prononciation ?/ masculin animé
- Associé, sociétaire.
- tichý společník.
- associé tacite.
- tichý společník.
