střelit

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave ; comparez avec le russe стрелять, le polonais strzelać, le bulgare стреля, etc.

Le protoslave est apparenté au gothique strala (« flèche » → voir střela) qui donne Strahl en allemand, stræl en anglo-saxon, le suédois stråla (« rayonner »).

Verbe

střelit /Prononciation ?/ perfectif (imperfectif : střílet) (conjugaison)

1. Tirer, envoyer un projectile.
   • Poté jej čtyřikrát střelili, z toho dvakrát do srdce, jednou do zad a do hlavy, a tělo vhodili do řeky Něvy. — (Wikipedie, « Grigorij Jefimovič Rasputin »)
2. (Par extension) Envoyer, bazarder.

Composés

• nastřelit
• postřelit
• prostřelit
• ustřelit
• vstřelit
• vystřelit
• zastřelit

Dérivés

• dělostřelba, tir au canon
  • dělostřelectvo, artillerie
• lukostřelba, tir à l'arc
• střela, flèche
• střelba, tir
• střelec, archer, tireur
  • ostrostřelec
• střelecký, de tir
• střelivo
• střelnice, champ de tir
• střelný
• samostříl
• střílna

Références

• Ústav pro jazyk český (střelit)