věrohodný

Tchèque

Étymologie

De víra anciennement věra (« foi ») et hodný (« bon »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	věrohodný		věrohodná	věrohodné
	vocatif	věrohodný		věrohodná	věrohodné
	accusatif	věrohodného	věrohodný	věrohodnou	věrohodné
	génitif	věrohodného		věrohodné	věrohodného
	locatif	věrohodném		věrohodné	věrohodném
	datif	věrohodnému		věrohodné	věrohodnému
	instrumental	věrohodným		věrohodnou	věrohodným
pluriel	nominatif	věrohodní	věrohodné		věrohodná
	vocatif	věrohodní	věrohodné		věrohodná
	accusatif	věrohodné			věrohodná
	génitif	věrohodných
	locatif	věrohodných
	datif	věrohodným
	instrumental	věrohodnými

věrohodný \ˈvjɛroɦodniː\ (comparatif : věrohodnější, superlatif : nejvěrohodnější)

1. Digne de foi, crédible, croyable, plausible.
   • věrohodní odborníci.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• spolehlivý (digne de confiance)

Antonymes

• nevěrohodný

Dérivés

• věrohodnost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage