vyloučit

Tchèque

Étymologie

De loučit se (« dire au revoir, se quitter ») avec le préfixe vy-.

Verbe

vyloučit /Prononciation ?/ perfectif (imperfectif : vylučovat)

1. Écarter, exclure, évincer, bannir.
   • „Nemůžeme vyloučit, že právě u živelných rizik dojde k úpravě pojistných sazeb. Pravděpodobně ne plošně, ale u rizikových míst můžeme s podobným vývojem cen počítat,“ řekl Právu mluvčí Kooperativy Milan Káňa. — (novinky.cz)

     Nous ne pouvons pas exclure que…

2. Excréter.

Antonymes

• zahrnout, inclure

Dérivés

• vyloučení

Conjugaison

Conjugaison

Personne	Présent	Passé	Futur	Conditionnel	Impératif
já		vyloučil jsem masculin vyloučila jsem féminin	vyloučím	vyloučil bych masculin vyloučila bych féminin	-
ty		vyloučil jsi masculin vyloučils (Familier) masculin vyloučila jsi féminin	vyloučíš	vyloučil bys masculin vyloučila bys féminin	-
on ona ono		vyloučil masculin vyloučila féminin vyloučilo neutre	vyloučí	vyloučil by masculin vyloučila by féminin masculin vyloučilo by neutre	-
my		vyloučili jsme masculin vyloučily jsme féminin	vyloučíme	vyloučili bychom masculin vyloučily bychom féminin	-
vy		vyloučili jste masculin vyloučily jste féminin	vyloučíte	vyloučili byste masculin vyloučily byste féminin	-
oni ony ony		vyloučili masculin vyloučily féminin vyloučila neutre	vyloučí	vyloučili by masculin vyloučily by féminin vyloučila by neutre	-