zřejmý
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
Tchèque [modifier]
Étymologie
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | zřejmý | zřejmá | zřejmé | |
| vocatif | zřejmý | zřejmá | zřejmé | ||
| accusatif | zřejmého | zřejmý | zřejmou | zřejmé | |
| génitif | zřejmého | zřejmé | zřejmého | ||
| locatif | zřejmém | zřejmé | zřejmém | ||
| datif | zřejmému | zřejmé | zřejmému | ||
| instrumental | zřejmým | zřejmou | zřejmým | ||
| pluriel | nominatif | zřejmí | zřejmé | zřejmá | |
| vocatif | zřejmí | zřejmé | zřejmá | ||
| accusatif | zřejmé | zřejmá | |||
| génitif | zřejmých | ||||
| locatif | zřejmých | ||||
| datif | zřejmým | ||||
| instrumental | zřejmými | ||||
zřejmý /Prononciation ?/
Dérivés
- zřejmost, évidence, notoriété
