znamení
Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Sommaire |
[modifier] Tchèque
Étymologie
- Du vieux slave zname (génitif znameně), équivalent du latin (g)nomen, nominis, du grec ancien γνῶμα, gnôma (« marque ») → voir znát et znak.
Nom commun
| Cas | Singulier | Pluriel |
|---|---|---|
| Nominatif | znamení | znamení |
| Accusatif | znamení | znamení |
| Génitif | znamení | znamení |
| Locatif | znamení | znameních |
| Datif | znamení | znamením |
| Instrumental | znamením | znameními |
znamení /Prononciation ?/ neutre
- Signe astrologique.
- Zvířetníková znamení jsou pojmenována po zvířetníkových souhvězdích, s nimiž se původně více méně kryla; dnes v důsledku precese jsou vzájemně posunuta.
Dérivés
Apparentés étymologiques
Références
- Ústav pro jazyk český (znamení)
- Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001, pour l’étymologie