Řím

Voir aussi : rim, RIM, Rím

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave Римъ, Rimu qui donne le russe Рим, Rim, le polonais Rzym, étant donné le \i\ au lieu du \o\ attendu, on pense que le mot est venu aux Slaves par un intermédiaire gothique Rūmа (?) → voir Rom en allemand, plutôt que par le latin Roma ou le grec ancien Ῥώμη, Rômê.

Nom propre

Cas	Singulier
Nominatif	Řím
Génitif	Říma
Datif	Římu
Accusatif	Řím
Vocatif	Říme
Locatif	Římě
Instrumental	Římem

Řím \r̝iːm\ masculin inanimé

Rome.
- Lev III. roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské.
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)
(Par métonymie) Empire romain.
- V době svého největšího rozsahu, za císaře Traiana, se moc Říma rozprostírala do všech zemí podél Středozemního moře, dále do Galie, velké části Británie a do oblasti Černého moře.
  La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Gentilés et adjectifs correspondants

Říman, Římanka (Romain, Romaine)
římský (romain)

Voir aussi

Řím sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque)

Références

Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage