Řím

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.
Voir aussi : rim, RIM, Rím

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Du vieux slave Римъ, Rimu qui donne le russe Рим, Rim, le polonais Rzym, étant donné le \i\ au lieu du \o\ attendu, on pense que le mot est venu aux Slaves par un intermédiaire gothique Rūmа (?) → voir Rom en allemand, plutôt que par le latin Roma ou le grec ancien Ῥώμη, Rômê.

Nom propre [modifier le wikicode]

Cas Singulier
Nominatif Řím
Génitif Říma
Datif Římu
Accusatif Řím
Vocatif Říme
Locatif Římě
Instrumental Římem

Řím \r̝iːm\ masculin inanimé

  1. Rome.
    • Lev III. roku 800 korunoval během vánočních bohoslužeb v chrámu sv. Petra v Římě Karla Velikého císařem říše římské.
  2. (Par métonymie) Empire romain.
    • V době svého největšího rozsahu, za císaře Traiana, se moc Říma rozprostírala do všech zemí podél Středozemního moře, dále do Galie, velké části Británie a do oblasti Černého moře.

Gentilés et adjectifs correspondants[modifier le wikicode]

Voir aussi[modifier le wikicode]

  • Řím sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références[modifier le wikicode]