řeholní
Étymologie
[modifier le wikicode]Adjectif
[modifier le wikicode]| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif | řeholní | |||
| vocatif | řeholní | ||||
| accusatif | řeholního | řeholní | |||
| génitif | řeholního | řeholní | řeholního | ||
| locatif | řeholním | řeholní | řeholním | ||
| datif | řeholnímu | řeholní | řeholnímu | ||
| instrumental | řeholním | řeholní | řeholním | ||
| pluriel | nominatif | řeholní | |||
| vocatif | řeholní | ||||
| accusatif | řeholní | ||||
| génitif | řeholních | ||||
| locatif | řeholních | ||||
| datif | řeholním | ||||
| instrumental | řeholními | ||||
řeholní \r̝ɛɦɔlɲiː\
- (Religion) Régulier, qui suit une règle monastique.
Vytrvav v této sebekázni 40 let, vrátil se do řeholního života a stal se opatem.
- Ayant enduré ces privations auto-infligées pendant 40 ans, il rejoint la vie monastique et devint abbé.
Synonymes
[modifier le wikicode]Dérivés
[modifier le wikicode]Références
[modifier le wikicode]- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage