žežulka
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
- Dérivé de žežhule (« coucou »), avec le suffixe -ka, apparenté au polonais gżegżołka, zazulka, zazula, au biélorusse зязюля, zjazjulja, au lituanien gegužė, gegutė.
Nom commun [modifier le wikicode]
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | žežulka | žežulky |
Génitif | žežulky | žežulek |
Datif | žežulce | žežulkám |
Accusatif | žežulku | žežulky |
Vocatif | žežulko | žežulky |
Locatif | žežulce | žežulkách |
Instrumental | žežulkou | žežulkami |
žežulka \ʒɛʒulka\ féminin
- (Ornithologie) Coucou.
- Pod bukem v zeleném boru
pláče Maryška ze dvoru,
žalem chce jí srdce pukat;
vtom žežulka počne kukat.
Kuku, kuku, kuku!
Zní vesele s buku. — (Božena Němcová, Žežulka)
- Pod bukem v zeleném boru