definitivní

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Du latin definitivus avec le suffixe -ní.

Adjectif [modifier le wikicode]

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

definitivní
vocatif

definitivní
accusatif

definitivního definitivní
génitif

definitivního definitivní definitivního
locatif

definitivním definitivní definitivním
datif

definitivnímu definitivní definitivnímu
instrumental

definitivním definitivní definitivním
pluriel nominatif

definitivní
vocatif

definitivní
accusatif

definitivní
génitif

definitivních
locatif

definitivních
datif

definitivním
instrumental

definitivními

definitivní \dɛfɪnɪtɪvɲiː\ (comparatif : definitivnější, superlatif : nejdefinitivnější)

  1. Définitif.
    • Rozbití francouzské armády a rozdrcení Maginotovy linie je současně symbolem zhroucení starého světa a starého myšlení, je to definitivní porážka liberalistického kapitalismu a falešné demokracie. — (Alois Eliáš, Do práce pro nový svět)
      …c’est la défaite définitive de…

Synonymes[modifier le wikicode]

Antonymes[modifier le wikicode]

Dérivés[modifier le wikicode]

Références[modifier le wikicode]