destrukce

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

Du latin destructio.

Nom commun [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif destrukce destrukce
Génitif destrukce destrukcí
Datif destrukci destrukcím
Accusatif destrukci destrukce
Vocatif destrukce destrukce
Locatif destrukci destrukcích
Instrumental destrukcí destrukcemi

destrukce \Prononciation ?\ féminin

  1. Destruction.
    • Češi ctí své prezidenty. Dokonce i ty, kteří nectí své občany. Disident a duchovní Václav Malý byl zaskočen mírou kritiky, která se na něj snesla, když si v roce 1989 dovolil na Letenské pláni zvolat: Podívej se, Gusto, jak je tady husto. A to byl Gustáv Husák jednou z nejodpudivějších postav našich dějin, protože mimo jiné řídil likvidaci svobod, zavírání lidí do vězení, destrukci kulturního dědictví. — (« Volba prezidenta », dans Respekt, 6 janvier 2018)
      La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes[modifier le wikicode]

Dérivés[modifier le wikicode]

Références[modifier le wikicode]