káně

Voir aussi : kane, Kane, kanè

Tchèque

Étymologie

Du vieux slave kaňa qui donne le polonais kania, plus avant d'origine onomatopéique comme kavka ou le latin ciconia.

Nom commun 1

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	káně	káně
Génitif	káně	kání
Datif	káni	káním
Accusatif	káni	káně
Vocatif	káně	káně
Locatif	káni	káních
Instrumental	kání	káněmi

káně \kaːɲɛ\ féminin

1. (Ornithologie) Buse.
   • Káně lesní je přibližně stejně velká jako jestřáb, se kterým bývá taktéž často zaměňována.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Nom commun 2

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	káně	kánata
Génitif	káněte	kánat
Datif	káněti	kánatům
Accusatif	káně	kánata
Vocatif	káně	kánata
Locatif	káněti	kánatech
Instrumental	kánětem	kánaty

káně \kaːɲɛ\ neutre

1. Variante de káně, laquelle est plus fréquente.
   • Nad kuřaty zlověstně kroužilo obrovské káně.

Voir aussi

• káně sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
• Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001