křesťanský

Tchèque

Étymologie

Dérivé de křesťan, avec le suffixe -ský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	křesťanský		křesťanská	křesťanské
	vocatif	křesťanský		křesťanská	křesťanské
	accusatif	křesťanského	křesťanský	křesťanskou	křesťanské
	génitif	křesťanského		křesťanské	křesťanského
	locatif	křesťanském		křesťanské	křesťanském
	datif	křesťanskému		křesťanské	křesťanskému
	instrumental	křesťanským		křesťanskou	křesťanským
pluriel	nominatif	křesťanští	křesťanské		křesťanská
	vocatif	křesťanští	křesťanské		křesťanská
	accusatif	křesťanské			křesťanská
	génitif	křesťanských
	locatif	křesťanských
	datif	křesťanským
	instrumental	křesťanskými

křesťanský \kr̝̊ɛscanskiː\

1. (Religion) Chrétien.
   • Velikonoce, veliký svátek křesťanský na památku Kristova vzkříšení.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

   • Křesťanští demokraté, démocrates chrétiens.

Antonymes

• pohanský (« païen »)
• bezbožný (« athée »)

Dérivés

• křesťansky

Apparentés étymologiques

• křesťanství (« chrétienté »)

Hyperonymes

• náboženský, nábožný (« religieux »)
• věřící (« croyant »)

Hyponymes

• ariánský (« arien »)
• katolický (« catholique »)
  • řeckokatolický (« gréco-catholique »)
  • římskokatolický (« catholique romain »)
  • starokatolický (« vieux-catholique »)
• nestoriánský (« nestorien »)
• pravoslavný, ortodoxní (« orthodoxe »)
• protestantský (« protestant »)
  • adventistický (« adventiste »)
  • anglikánský (« anglican »)
  • baptistický (« baptiste »)
  • českobratrský (« des frères tchèques »)
  • evangelický (« évangéliste »)
  • husitský (« hussite »)
  • kalvinistický (« calviniste »)
  • kvakerský (« quaker »)
  • letniční (« pentecôtiste »)
  • luteránský, luterský (« luthérien »)
  • metodistický (« méthodiste »)
  • novokřtěnecký, novokřtěnský (« anabaptiste »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage