směrodatný

Tchèque

Étymologie

 Composé de směr (« sens, direction »), dát (« donner ») et -ný.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	směrodatný		směrodatná	směrodatné
	vocatif	směrodatný		směrodatná	směrodatné
	accusatif	směrodatného	směrodatný	směrodatnou	směrodatné
	génitif	směrodatného		směrodatné	směrodatného
	locatif	směrodatném		směrodatné	směrodatném
	datif	směrodatnému		směrodatné	směrodatnému
	instrumental	směrodatným		směrodatnou	směrodatným
pluriel	nominatif	směrodatní	směrodatné		směrodatná
	vocatif	směrodatní	směrodatné		směrodatná
	accusatif	směrodatné			směrodatná
	génitif	směrodatných
	locatif	směrodatných
	datif	směrodatným
	instrumental	směrodatnými

směrodatný \ˈsm̩ɲɛrodatniː\ (comparatif : směrodatnější, superlatif : nejsměrodatnější)

1. Directif, indicatif, décisif.
   • Tvůj názor není směrodatný.

     Ton avis n'est pas décisif.

   • směrodatná odchylka.

     Écart significatif (dans une analyse statistique).

Synonymes

• rozhodující (« décisif »)

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage