souvěrec

Tchèque

Étymologie

Dérivé de víra (« foi »), avec le préfixe sou- (« co- ») et le suffixe -ec → voir věřící (« croyant ») .

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	souvěrec	souvěrci
Génitif	souvěrce	souvěrců
Datif	souvěrci	souvěrcům
Accusatif	souvěrce	souvěrce
Vocatif	souvěrče	souvěrci
Locatif	souvěrci	souvěrcích
Instrumental	souvěrcem	souvěrci

souvěrec \sɔʊ̯vjɛrɛt͡s\ masculin animé (pour une femme, on dit : souvěrkyně)

1. (Religion) Coreligionnaire.
   • Cizí Žid zavítá na pohřeb do Lvova a ptá se na nádraží svého souvěrce: „Za jak dlouho se dostanu na židovský hřbitov?“ Na to druhý: „S Boží pomocí za pár let!“ — (Nejlepší židovské vtipy)

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Synonymes

• spoluvěrec

Antonymes

• jinověrec

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage