střídmý

Tchèque

Étymologie

Dérivé abstrait de střed (« centre »), střída (« mie ») ; comparer avec střední, et, pour le sens, avec le latin cordatus (« sage ») de même radical indoeuropéen.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	střídmý		střídmá	střídmé
	vocatif	střídmý		střídmá	střídmé
	accusatif	střídmého	střídmý	střídmou	střídmé
	génitif	střídmého		střídmé	střídmého
	locatif	střídmém		střídmé	střídmém
	datif	střídmému		střídmé	střídmému
	instrumental	střídmým		střídmou	střídmým
pluriel	nominatif	střídmí	střídmé		střídmá
	vocatif	střídmí	střídmé		střídmá
	accusatif	střídmé			střídmá
	génitif	střídmých
	locatif	střídmých
	datif	střídmým
	instrumental	střídmými

střídmý \ˈstr̝̊iːdmiː\ (comparatif : střídmější, superlatif : nejstřídmější)

1. Sobre, frugal, retenu, modéré.
   • Střídmá konzumace vína.

     Consommation de vin modérée.

Synonymes

• střízlivý

Dérivés

• střídmost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage