vrchní

Tchèque

Étymologie

De vrch (« sommet ») avec le suffixe -ní. Le nom vient de l'ellipse de vrchní číšník.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	vrchní
	vocatif	vrchní
	accusatif	vrchního	vrchní
	génitif	vrchního		vrchní	vrchního
	locatif	vrchním		vrchní	vrchním
	datif	vrchnímu		vrchní	vrchnímu
	instrumental	vrchním		vrchní	vrchním
pluriel	nominatif	vrchní
	vocatif	vrchní
	accusatif	vrchní
	génitif	vrchních
	locatif	vrchních
	datif	vrchním
	instrumental	vrchními

vrchní \ˈvr̩xɲiː\ (comparatif : vrchnější, superlatif : nejvrchnější)

1. Supérieur, en chef.
   • vrchní sestra.

     infirmière en chef.

   • vrchní číšník.

     (voir ci dessous).

   • Vrchní soud v Praze.

     Tribunal de grande instance de Prague.

   • nejvrchnější a nejspodnější vrstva buňky.

     La traduction en français de l’exemple manque. (Ajouter)

Quasi-synonymes

• nejvyšší

Antonymes

• spodní

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	vrchní	vrchní
Génitif	vrchního	vrchních
Datif	vrchnímu	vrchním
Accusatif	vrchního	vrchní
Vocatif	vrchní	vrchní
Locatif	vrchním	vrchních
Instrumental	vrchním	vrchními

vrchní \ˈvr̩xɲiː\ masculin animé

1. (Autrefois) Archiéchanson, (de nos jours) serveur en chef, garçon de café.
   • zavolat vrchního.

     Appeler le garçon.

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2025 → consulter cet ouvrage