proslov
Tchèque[modifier le wikicode]
Étymologie[modifier le wikicode]
- Déverbal de proslovit (« prononcer [un discours] »).
Nom commun [modifier le wikicode]
Cas | Singulier | Pluriel |
---|---|---|
Nominatif | proslov | proslovy |
Génitif | proslovu | proslovů |
Datif | proslovu | proslovům |
Accusatif | proslov | proslovy |
Vocatif | proslove | proslovy |
Locatif | proslovu | proslovech |
Instrumental | proslovem | proslovy |
proslov \Prononciation ?\ masculin inanimé
- Discours, allocution.
Napsal si také proslov k vlastnímu pohřbu, ve kterém popřel existenci Boha, posmrtný život a křesťanské doktríny o hříchu a spasení.
— (Wikipedie, Kurt Vonnegut)- il a aussi écrit le discours de son propre enterrement, où, etc.