žebřík

Tchèque

Étymologie

De žebro (« côte ») avec le suffixe -ík, par analogie de forme.

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	žebřík	žebříky
Génitif	žebříku	žebříků
Datif	žebříku	žebříkům
Accusatif	žebřík	žebříky
Vocatif	žebříku	žebříky
Locatif	žebříku	žebřících
Instrumental	žebříkem	žebříky

žebřík \Prononciation ?\ masculin inanimé

1. Échelle.
   • Žebřík je pomůcka, která umožňuje překonávat velký výškový rozdíl - umožňuje stoupat nebo sestupovat. — (žebřík sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) )

Synonymes

• štafle (escabeau)

Dérivés

• žebříček

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage