duchaplný

Tchèque

Étymologie

Composé de duch (« esprit ») et de plný (« plein »).

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	duchaplný		duchaplná	duchaplné
	vocatif	duchaplný		duchaplná	duchaplné
	accusatif	duchaplného	duchaplný	duchaplnou	duchaplné
	génitif	duchaplného		duchaplné	duchaplného
	locatif	duchaplném		duchaplné	duchaplném
	datif	duchaplnému		duchaplné	duchaplnému
	instrumental	duchaplným		duchaplnou	duchaplným
pluriel	nominatif	duchaplní	duchaplné		duchaplná
	vocatif	duchaplní	duchaplné		duchaplná
	accusatif	duchaplné			duchaplná
	génitif	duchaplných
	locatif	duchaplných
	datif	duchaplným
	instrumental	duchaplnými

duchaplný \Prononciation ?\ (comparatif : duchaplnější, superlatif : nejduchaplnější)

1. Spirituel, plein d’esprit.
   • Duchaplný člověk, personne spirituelle.

Dérivés

• duchaplně
• duchaplnost

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage