nájemní

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

De nájem (« loyer, location ») avec le préfixe suffixe -ní. Voir nájemný.

Adjectif [modifier le wikicode]

nombre cas \ genre masculin féminin neutre
animé inanimé
singulier nominatif

nájemní
vocatif

nájemní
accusatif

nájemního nájemní
génitif

nájemního nájemní nájemního
locatif

nájemním nájemní nájemním
datif

nájemnímu nájemní nájemnímu
instrumental

nájemním nájemní nájemním
pluriel nominatif

nájemní
vocatif

nájemní
accusatif

nájemní
génitif

nájemních
locatif

nájemních
datif

nájemním
instrumental

nájemními

nájemní \ˈnaːjɛmɲiː\

  1. Locatif, de loyer, de location.
    • Nájem je typ závazku, který vznikne uzavřením nájemní smlouvy. V ní se pronajímatel a nájemce dohodnou na tom, že nájemce může po dohodnutou dobu a za úplatu (nájemné) používat určitou konkrétní věc, která patří pronajímateli, či z ní brát užitky.
      La location est un type d'engagement issu d'un contrat locatif. Etc.

Références[modifier le wikicode]