přídomek

Définition, traduction, prononciation, anagramme et synonyme sur le dictionnaire libre Wiktionnaire.

Tchèque[modifier le wikicode]

Étymologie[modifier le wikicode]

(XIXe siècle)[1] Du polonais przydomek (« surnom ») → voir při-, dům et -ek.

Nom commun [modifier le wikicode]

Cas Singulier Pluriel
Nominatif ek ky
Génitif ku
Datif ku kům
Accusatif ek ky
Vocatif ku ky
Locatif ku cích
ou kách
Instrumental kem ky

přídomek \Prononciation ?\ masculin inanimé

  1. Particule.
    • Vavřinec Makovský byl 21. září roku 1551 obdařen erbem a přídomkem z Makova.
      Le 21 septembre 1551, Laurent Makovien reçoit des armes et la particule de Makov.
    • Plukovník Bedřich Kraus, mající též přídomek von Zillergut, po nějaké vesničce v Solnohradech, kterou jeho předkové prožrali již ve století osmnáctém, byl úctyhodným pitomcem. — (Jaroslav Hašek, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války)

Synonymes[modifier le wikicode]

Voir aussi[modifier le wikicode]

  • přídomek sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références[modifier le wikicode]

  1. Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001