spolupracovat

Tchèque

Étymologie

De spolu (« ensemble ») et pracovat (« travailler »).

Verbe

spolupracovat /Prononciation ?/ imperfectif

1. Collaborer.

Apparentés étymologiques

• spolupráce, collaboration

Conjugaison

Personne	Présent	Passé	Futur	Conditionnel	Impératif
já	spolupracuji (Soutenu), spolupracuju (Courant)	spolupracoval jsem masculin spolupracovala jsem féminin	budu spolupracovat	spolupracoval bych masculin spolupracovala bych féminin	—
ty	spolupracuješ	spolupracoval jsi masculin spolupracovals (Familier) masculin spolupracovala jsi féminin	budeš spolupracovat	spolupracoval bys masculin spolupracovala bys féminin	spolupracuj
on ona ono	spolupracuje	spolupracoval masculin spolupracovala féminin spolupracovalo neutre	bude spolupracovat	spolupracoval by masculin spolupracovala by féminin masculin spolupracovalo by neutre	—
my	spolupracujeme	spolupracovali jsme masculin spolupracovaly jsme féminin	budeme spolupracovat	spolupracovali bychom masculin spolupracovaly bychom féminin	spolupracujme
vy	spolupracujete	spolupracovali jste masculin spolupracovaly jste féminin	budete spolupracovat	spolupracovali byste masculin spolupracovaly byste féminin	spolupracujte
oni ony ony	spolupracují (Soutenu), spolupracujou (Courant)	spolupracovali masculin spolupracovaly féminin spolupracovala neutre	budou spolupracovat	spolupracovali by masculin spolupracovaly by féminin spolupracovala by neutre	—