československý

Voir aussi : československy, česko-slovenský

Tchèque

Étymologie

De český et slovenský.

Adjectif

nombre	cas \ genre	masculin		féminin	neutre
		animé	inanimé
singulier	nominatif	československý		československá	československé
	vocatif	československý		československá	československé
	accusatif	československého	československý	československou	československé
	génitif	československého		československé	československého
	locatif	československém		československé	československém
	datif	československému		československé	československému
	instrumental	československým		československou	československým
pluriel	nominatif	českoslovenští	československé		československá
	vocatif	českoslovenští	československé		československá
	accusatif	československé			československá
	génitif	československých
	locatif	československých
	datif	československým
	instrumental	československými

československý \ˈt͡ʃɛskoslovɛnskiː\

1. Tchécoslovaque.
   • Obyvatelé se na základě ústavy považovali za příslušníky „československého národa“ a oficiálním jazykem byl "československý". Vytvořit pojem československý národ a spojit tak Čechy a Slováky v Čechoslováky bylo nutné zejména pro potřeby zahraniční politiky, jelikož stát měl daleko více obyvatel hlásících se k národnosti německé než bylo Slováků. — (Wikipedie, První republika)

     Les habitants, selon la constitution, devaient se considérer comme appartenant à la « nation tchécoslovaque », le langage officiel était le « tchécoslovaque ». Créer le concept de « nation tchécoslovaque » et unir ainsi les Tchèques, les Slovaques pour en faire des Tchécoslovaques était nécessaire pour répondre aux impératifs de la politique étrangère, en effet, l’État comptait plus d’Allemands que de Slovaques.

Variantes

• česko-slovenský, lors (et depuis) de la « Guerre du trait d’union »

Apparentés étymologiques

• Československo

Voir aussi

• československý sur l’encyclopédie Wikipédia (en tchèque) 

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage