řeřavý
Tchèque
Étymologie
- Apparenté à hořet, hřát (« bruler, chauffer ») ; voyez řeřicha au sujet de l'évolution de la consonne initiale.
Adjectif
| nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
|---|---|---|---|---|---|
| animé | inanimé | ||||
| singulier | nominatif
|
řeřavý | řeřavá | řeřavé | |
| vocatif
|
řeřavý | řeřavá | řeřavé | ||
| accusatif
|
řeřavého | řeřavý | řeřavou | řeřavé | |
| génitif
|
řeřavého | řeřavé | řeřavého | ||
| locatif
|
řeřavém | řeřavé | řeřavém | ||
| datif
|
řeřavému | řeřavé | řeřavému | ||
| instrumental
|
řeřavým | řeřavou | řeřavým | ||
| pluriel | nominatif
|
řeřaví | řeřavé | řeřavá | |
| vocatif
|
řeřaví | řeřavé | řeřavá | ||
| accusatif
|
řeřavé | řeřavá | |||
| génitif
|
řeřavých | ||||
| locatif
|
řeřavých | ||||
| datif
|
řeřavým | ||||
| instrumental
|
řeřavými | ||||
řeřavý \Prononciation ?\
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage