pouť

Voir aussi : pout

Tchèque

Étymologie

En vieux tchèque pút, du vieux slave пѫть, pǫtĭ (« route, chemin »).

Nom commun

Cas	Singulier	Pluriel
Nominatif	pouť	poutě
Génitif	poutě	poutí
Datif	pouti	poutím
Accusatif	pouť	poutě
Vocatif	pouti	poutě
Locatif	pouti	poutích
Instrumental	poutí	poutěmi

pouť \Prononciation ?\ féminin

1. Chemin, route.
   • vydali se na dlouhou pouť po hradech.
2. Pèlerinage.
   • Pouť do Svaté země.

     Pèlerinage en Terre sainte.

3. Foire foraine.
   • Slavná pražská Matějská pouť se od kostela svatého Matěje v Dejvicích přestěhovala do Stromovky.

Dérivés

• poutní, de pèlerinage
• poutník, pèlerin
• putovat, cheminer, voyager
• putovní, itinérant

Références

• Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage