siný
:
Tchèque
Étymologie
- Du vieux slave синь, sinъ (« bleu pâle ») qui donne siny (« bleu pâle ») en polonais, син, sin (« bleu ») en bulgare, синий, sínij (« bleu foncé ») en russe ; plus avant, apparenté à shine (« briller ») en anglais[1]. Voir prosinec (« décembre »).
Adjectif
nombre | cas \ genre | masculin | féminin | neutre | |
---|---|---|---|---|---|
animé | inanimé | ||||
singulier | nominatif
|
siný | siná | siné | |
vocatif
|
siný | siná | siné | ||
accusatif
|
siného | siný | sinou | siné | |
génitif
|
siného | siné | siného | ||
locatif
|
siném | siné | siném | ||
datif
|
sinému | siné | sinému | ||
instrumental
|
siným | sinou | siným | ||
pluriel | nominatif
|
siní | siné | siná | |
vocatif
|
siní | siné | siná | ||
accusatif
|
siné | siná | |||
génitif
|
siných | ||||
locatif
|
siných | ||||
datif
|
siným | ||||
instrumental
|
sinými |
siný \sɪniː\ (comparatif : sinější, superlatif : nejsinější)
- Bleuâtre, azuré, bleuté.
- Ó jaro, ó máji,
jaký to ruch,
jak zmlazena země,
jak siný vzduch! — (Julius Zeyer, Z jara)- …Quel air bleuté !
- Noc šerá byla, lesů černé stíny se temněly jak hradby obzoru, a v bystrých proudech hučel ze hlubiny tlum prapodivných vážných hovorů; kruh měsíce byl zádumčivě siný a bledé světlo sypal na horu, kdes v daleku se bolně ozval časem pták opuštěný pronikavým hlasem. — (Karel Václav Rais, Z domova)
- Ó jaro, ó máji,
Synonymes
Dérivés
Références
- Ústav pro jazyk český, Akademie věd ČR, v.v.i., 2008–2015 → consulter cet ouvrage
- ↑ Jiří Rejzek, Dictionnaire étymologique tchèque, Leda, Prague, 2001